Nadměrné velikosti

Kromě levného oblečení pro děti a dospělé nabízíme textil - nadměrné velikosti.

Sortiment:

Flízové mikiny, trička, polokošile s límečkem (100% bavlna), zimní a podzimní bundy, vesty (velikosti L-5XL).

Dámská maxitrika, halenky, kalhotky, spodní prádlo (velikosti M-XXXL).

 

Příčiny vzniku obezity

Obezita vzniká interakcí genetických a zevních faktorů. Samozřejmě existují určitá období, která jsou pro rozvoj obezity velmi významná – u žen zejména doba těhotenství a období po něm, dále období přechodu, u dívek doba dospívání, všeobecně pak stresové faktory a určitá období, kdy se snižuje pohybová aktivita – nástup do zaměstnání, založení rodiny, rodinné či pracovní problémy, ukončení sportovní činnosti, odchod do důchodu apod.

Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie

O nepoměr mezi příjmem a výdejem energie jde ve všech případech a může být způsoben:

  • Nadměrným příjmem energie – hlavně zvýšeným přívodem tuků. Ty totiž mají dvakrát více energie než sacharidy a bílkoviny. V rozvinutých zemích, kde nás neustále bombardují reklamy na všechny možné druhy potravin a které nabízejí vyhublé modelky, je jídla skutečně nadbytek. A tak ani není divu, že stále přibíráme.
  • Nedostatečným výdejem energie, který je dán většinou nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života. Společně s nadbytečným příjmem potravy jde bohužel ruku v ruce i naprostý nedostatek pohybu. Lidské tělo je k pohybu velmi dobře přizpůsobené a pokud jej k tomuto účelu téměř nepoužíváme (sedavý způsob života, doprava autem, neprovozování žádného sportu), začne ochabovat svalovina a přibývat tuková tkáň. A z toho pramení spousta problémů – snížená výkonnost a fyzická kondice, vyšší únavnost, bolesti zad, špatné držení postoje atd.
  • Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.

Genetické dispozice

Víme, že minimálně z 50 % je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče obézní, pravděpodobnost výskytu stejného problému u jejich potomka je 80 %. Tato nevýhoda se ale dá změnit zvýšeným úsilím při dodržování správných stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity.

Hormonální vlivy

Přes rozšířený názor, že když je někdo obézní, je to kvůli nemoci, se při vzniku obezity uplatňují jen asi v 1 % případů. Je to především snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin (Cushingův syndrom).

Metabolické vlivy

Energetické nároky organismu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň fyzické aktivity. Přesto existují různé individuální, převážně geneticky kódované faktory (ale také individuální zkušenosti s dietami a výše základního metabolismu), které energetickou rovnováhu ovlivňují. To znamená, že se obezita může objevit i u osoby, která opravdu nekonzumuje více než ostatní lidé. Pravděpodobně se ale méně pohybuje a vzhledem k vrozeným dispozicím si musí dávat větší pozor na skladbu jídelníčku.

Léky

Některé léky mohou zvyšovat chuť k jídlu a přispívat tak k rozvoji nadváhy. Jsou to zejména některá antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka), tranqulizéry (léky na uklidnění), glukokortikoidy (hormonální léčba – hormony kůry nadledvin, které ovlivňují metabolismus), gestageny (hormonální léčba u žen).

Psychogenní faktory a jídelní zvyklosti

U obézních osob je příjem potravy zvýšen v závislosti na zevních signálech a emoční situaci (reakce na osamělost, deprese, frustrace, napětí, dlouhá chvíle nebo stres). Tělesná hmotnost závisí značnou měrou na stravovacích zvyklostech. V rodině se člověk naučí nevhodné návyky, díky nimž pak bojuje s nadbytečnými kilogramy. Jak známo, stravovací zvyklosti se také liší v jednotlivých zemích

 
 

Léčba obezity

Určitě jste se již setkali s různými „zaručenými“ způsoby hubnutí, ať už to jsou různé typy diet, chutné koktejly, elektrické přístroje připínající se kolem pasu, ananasové pilulky, přípravky s chrómem a mnoho dalších. Většinou nabízejí rychlé a snadné řešení Vašeho problému a snaží se Vás přesvědčit, že po zakoupení takového prostředku již půjde všechno samo. Opak je ale pravdou. Jestliže jste opravdu přesvědčeni, že s nadváhou chcete bojovat, případně ji na celý život porazit, musíte to být právě Vy, kdo bude hnací silou celé léčby. Ostatní Vám mohou být pouze nápomocni.

Pokud to ale myslíte vážně, požádejte o pomoc svého lékaře. On může posoudit, co je nejpravděpodobnější příčinou Vašeho problému. Léčba obezity by vždy měla být komplexní a zahrnovat celkovou změnu životního stylu a v případě potřeby i farmakoterapii. Proto pokud je Váš BMI vyšší než 30 nebo vyšší než 28 společně s rizikovými faktory (cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, vysoká hladina krevních tuků včetně cholesterolu), měli byste určitě navštívit svého lékaře.

Léčba obezity zahrnuje: tzv. kognitivně behaviorální terapii, vhodné stravovací návyky, odpovídající pohybovou aktivitu a v případě, že lékař doporučí, i farmakoterapii.

 

 

Obezita v ČR i ve světě

Definice obezity

Obezitu nelze vnímat jen jako zmnožení tuku v těle, ale spíše jako chronické onemocnění, spojené s řadou jiných poruch. Jde o významný rizikový faktor, který se podílí na vzniku a rozvoji závažných somatických nemocí.

Prevalence obezity aneb jak častá je obezita

Vývoj ve světě

Obezita je poslední dobou často nazývána jako epidemie 3. tisíciletí. Říká se, že přejídání už zabilo víc lidí než všechny války dohromady. V roce 1995 se počet obézních lidí na celém světě odhadoval na 200 milionů. V roce 2000 však toto číslo stouplo na 300 milionů obézních lidí. Obezita představuje problém nejen ve vyspělých zemích, ale roste rapidně i v mnoha rozvojových zemích. Prevalence obezity u dospělých je 10 až 25 % ve většině zemí západní Evropy a 20 – 25 % v některých zemích v Americe. Situace je však mnohem horší ve východní Evropě, kde obezitou trpí 40 % žen, dále ve státech Středozemí a u černých žen v USA. Ještě větší prevalence obezity je poslední dobou pozorována mezi americkými Indiány, Američany hispánského původu, nejvyšších hodnot dosahují v Melanésii, Mikronésii a Polynésii. Tato populace je vybavena tzv. šetřícími geny, u nichž se obezita v podmínkách dostatku stravy a nedostatku pohybu vyvíjí obzvláště rychlým tempem. Obezita se však nevyhýbá ani zemím, kde se s tímto problémem v minulosti prakticky nesetkávali – např. Čína, Thajsko a Brazílie.

Vývoj v České republice

Česká republika se v počtu obézních propracovala na přední místo v celé Evropě. Tento problém skutečně narůstá. 21 % mužů a 31 % žen je obézních. Když sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen alarmující číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %. Výskyt obezity a nadváhy je u nás vyšší než v evropském průměru. Oproti zbytku Evropy je u českých mužů zejména vyšší výskyt obezity , u žen je nižší výskyt nadváhy a výrazně vyšší výskyt obezity.

V dávných dobách, kdy ještě bylo běžné pravidelné střídání období dostatku potravy s týdny a měsíci strádání a kdy hlad a podvýživa byly častou příčinou úmrtí, staly se symbolem hojnosti, zdraví a plodnosti ušlechtilé tvary Věstonické Venuše. Od těch časů se ale mnohé změnilo. Téměř na každém kroku nás lákají nejrůznější potraviny a pochutiny. Často se stává, že jíme, aniž bychom vůbec měli pocit hladu. Naše tělo si ale stále udrželo zvyk veškerý přebytek ukládat na horší časy a tak jej hromadí ve formě zásobního tuku. Navíc dnešní moderní doba málokoho nutí k fyzické aktivitě a pohybu vůbec.

 

 

 

Často kladené dotazy

Úspěšné snižování tělesné hmotnosti vyžaduje změnu životního stylu, která zahrnuje zdravé stravovací návyky a dostatek pohybové aktivity. Ale také může zahrnovat návštěvu lékaře a užívání léku pro léčbu obezity na předpis.

Je-li Váš BMI vyšší než 30 nebo 28 společně s rizikovými faktory (cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu), měla by být prvním krokem k úspěšné redukci hmotnosti návštěva u lékaře.

Můj BMI ukazuje, že mám nadváhu. Jak mohu dosáhnout zdravé tělesné hmotnosti?

Úspěšné snižování tělesné hmotnosti vyžaduje změnu životního stylu, která zahrnuje zdravé stravovací návyky a vhodnou pohybovou aktivitu. A měla by se pro Vás stát každodenní rutinou.

Ovlivňuje moje hmotnost můj zdravotní stav?

Nadváha či obezita zvyšuje riziko určitých onemocnění, jako je cukrovka 2. typu, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a srdečně cévní onemocnění. Váš BMI je jakýsi ukazatel zdravotních rizik, jak Vám vysvětlí Váš lékař.

Měl bych se zajímat o svůj zdravotní stav, když se cukrovka 2. typu, vysoká hladina cholesterolu nebo vysoký krevní tlak vyskytuje v mé rodině?

Váš lékař by měl znát Vaší rodinnou anamnézu, která obsahuje všechna závažnější onemocnění, kterými trpí nebo trpěli Vaši blízcí příbuzní.

Co bych měl udělat jako první, když chci změnit svoje stravovací návyky a zvýšit úroveň pohybové aktivity?

Vaše šance na úspěšné snižování tělesné hmotnosti se zvýší, když dáte sami sobě závazek, že změníte stravovací zvyklosti a zvýšíte pohybovou aktivitou. Váš lékař toto rozhodnutí určitě ocení a bude se snažit zvyšovat Vaši motivaci.

Je důležité, aby Váš lékař věděl o všech dietách a jiných metodách k redukci hmotnosti, které jste v minulosti zkoušeli, a také jejich úspěšnost či neúspěšnost.

Jak poznám, že zrovna já potřebuji zhubnout?

Váš lékař Vám může spočítat BMI a podle toho posoudí míru Vašeho problému.

Je důležité, aby věděl, jaké metody snižování tělesné hmotnosti jste již v minulosti zkoušeli. A které byly úspěšné a které nikoli. To Vám oběma pomůže vytvořit úspěšný krátkodobý i dlouhodobý program snižování tělesné hmotnosti. Je důležité identifikovat všechny záležitosti, které vedou k úspěšnému snižování tělesné hmotnosti a zároveň i ty, které naopak všechny snahy zpomalují.

Co když jím denně více než 3 hlavní jídla

Měli byste se snažit jíst 3 hlavní jídla denně. Je to normální jídelní schéma, které je doporučováno všemi odborníky a na které byste si měli postupem času také zvyknout. Mezi jídly můžete zařazovat nízkotučné svačiny.

Je nutné ještě provozovat pohybovou aktivitu, když už držím dietu?

Zvyšování pohybové aktivity Vám pomůže při dlouhodobém snižování tělesné hmotnosti. Pohybová aktivita jednak zvyšuje energetický výdej a také se díky ní zrychluje základní metabolismus.

Jak rychle bych měl hubnout?

Je výhodné si stanovit realistické cíle a naplánovat zdravý hmotnostní úbytek. Obecně se doporučuje, že zdravý člověk by měl hubnout 2 – 4 kg za měsíc. Pokud jste ale např. diabetik 2. typu, nebo máte problémy se štítnou žlázou apod., i váhový úbytek 1 – 2 kg za měsíc se považuje za úspěch.